Zde najdete základní informace k podnětu odborníků na vyhlášení přírodní památky. Včetně odpovědí na některé dotazy a někdy i mylné představy a obavy.

Návrh na vyhlášení přírodní památky Lom Libeč podali dne 4. 3. 2025 odborníci a to krajinný ekolog Mgr. Martin Hanousek, zooložka RNDr. Blanka Mikátová a geolog Ing. Stanislav Stařík. Až následně vznikla iniciativa a petice za záchranu lomu. Podnět na základě průzkumů lokality doplnili v červnu o další zjištěné chráněné nebo ohrožené druhy živočichů. Podnět byl předán na Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

Proč přírodní památka?

Přírodní památka má chránit živou i neživou přírodu. Lokalita je významným biotopem pro více jak 32 zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Vedle toho se zde vyskytují ohrožené druhy, které žádnou zákonnou ochranu nemají (slunka obecná aj.). Zajištění ochrany formou přírodní památky pomůže ochranit ohrožené druhy, ale i samotná přírodní stanoviště. Umožní zajistit i aktivní péči tak, aby nedocházelo k degradaci stanovišť. Typickým příkladem takové péče je například odstraňování náletových dřevin, které udržuje cenná bezlesá osluněná stanoviště pro plazy. Vyhlášení přírodní památky pomůže také sledování vývoje území a populací druhů. Motivací k vyhlášení přírodní památky je i neživá příroda a to ochrana geologického fenoménu. Významné geologické lokality, která dosud ochranu nemá vůbec žádnou a bohužel v síti chráněných území se na geologii často zapomíná. Současně bude zachována a ochranáněna lokalita jako exkurzní a studijní. Více o druzích a geologii zde.

Jaký vztah má petice a podnět na vyhlášení přírodní památky?

Vyhlášení přírodní památky je konkrétním naplněním jednoho ze základních požadavků petice, kterou občané adresovali úřadům. Tedy zajistit ochranu lomu jako přírodně cenné a rekreační lokality. Petiční výbor plně podporuje iniciativu odborníků k vyhlášení přírodní památky a vyzval k podpoře i zastupitelstvo města Trutnova.

Je ochrana přírodní památkou adekvátní?

Ano. Vyhlášení lomu Libeč za přírodní památku neznamená zákaz vstupu ani omezení koupání. Lom Libeč naplňuje zákonnou definici zcela přesně a výstižně. Forma přírodní památky zaručuje aktivní péči a odpovídající ochranu území aniž by bránila běžnému využívání území veřejností. Zákon definuje přírodní památku takto: „Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.“
Málo která přírodní památka naplňuje zákonnou definici přírodní památky tak komplexně jako právě lom Libeč, kde je zastoupena i geologická část definice, druhová, vědecká atd.

Jaké jsou konkrétní podmínky ochrany takového území?

Fakt neplatí, čím radnice straší občany. Viz srpnové číslo Radničních listů, kde je uvedeno toto: „Je
však třeba si uvědomit, že přírodní památka je v podstatě malé CHKO, a z toho mohou vyplynout určitá omezení pohybu a chování v tomto prostoru, například zákaz vstupu mimo vyznačené trasy a zákaz koupání,“ popisuje Michal Rosa, starosta města Trutnova“.

Srovnávat CHKO a PP je nesmysl. U přírodní památky se stanovují tzv. bližší ochranné podmínky, které definují činnosti, které je možno realizovat pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. V návrhu, ke kterému se město vyjadřovalo, tak není zákaz koupání a zákaz vstupu mimo značené cesty. Není fér tímto strašit veřejnost. Jak uvedeno výše nejsou stanoveny zákazy, ale činnosti, které mohou být rizikové a vyžadují souhlas – např. „pořádání hromadných sportovních akcí„. Tím není stanoveno, že tam hromadná sportovní akce „je zakázána“, ale je třeba k ní mít povolení krajského úřadu. Tento posoudí případný vliv na přírodní památku a stanoví podmínky, aby nebyly poškozeny předměty ochrany.

Co bude chráněno navíc a co bude zachováno?

Co zůstane návštěvníkům zachováno?

• Volný vstup do území – lom bude i nadále přístupný pro turisty a návštěvníky.
• Koupání – návrh neobsahuje žádný zákaz koupání, a to ani do budoucna.
• Rekreační využití – běžné návštěvy, procházky, pozorování přírody i individuální sportovní aktivity zůstávají možné.

Co bude chráněno navíc?

• Vzácné druhy bez ohledu na to, zda jsou zvláště chráněné dle zákona
• Geologie – odkryv horniny, který má nejen přírodovědný, ale i vzdělávací význam.
• Bezlesá stanoviště – díky aktivní péči se bude zamezovat zarůstání lomu náletovými dřevinami.

Jak velká má být přírodní památka?

Přírodní památku podavatelé navrhli na ploše: 41 723 m2, tj. cca 4,17 hektaru. Jedná se o parcely 1191/1 v k. ú. Zlatá Olešnice a parcely 420/1, 420/2 a 421 v k. ú. Debrné. Vlastníkem pozemků je Město Trutnov. Ochranné pásmo přírodní památky navrženo nebylo.

Jak bude/nebude pokračovat proces vyhlášení přírodní památky?

Proces vyhlášení přírodní památky zatím nebyl Krajským úřadem Královéhradeckého kraje (KÚ KHK) oficiálně zahájen, a to především vzhledem k odmítavému postoji města Trutnova. Krajský úřad si vyžádal stanoviska dotčených obcí. Krajský úřad si vyžádal stanoviska dotčených obcí – zatímco Zlatá Olešnice, na jejímž katastru se většina lomu nachází, vyhlášení podpořila, Trutnov nikoliv. Na naši výzvu na zastupitelstvu v září se zastupitelstvo nevyjádřilo a odložilo rozhodnutí na prosincové zastupitelstvo. Je však možné, že krajský úřad mezitím oficiálně oznámí záměr vyhlásit zvláště chráněné území a na stanovisko Trutnova už nebude dále čekat. Po více než půl roce by to byl žádoucí krok. Aktualizace: Dne 10. 10. 2025 informoval KÚ KHK, že „Z tohoto důvodu nepovažuje krajský úřad v současné době za nutné a účelné zajišťovat ochranu tohoto
fenoménu formou zvláště chráněného území.“ Primárním důvodem je to, že Město Trutnov deklarovalo KÚ KHK, že bude realizovat plán opatření navržený ZO ČSOP JARO Jaroměř k úpravám lomu. Závazkem k realizaci tohoto plánu, tak dle krajského úřadu „v současné době existuje reálný předpoklad k udržení či zlepšení stavu předmětné lokalit“.

Nenaplnilo se naše očekávání, že si při procesu krajský úřad požádá odborné instituce o posouzení. Relevantní jsou dvě Česká geologická služba. Ta již lom navštívila a své stanovisko zpracovala a zhodnotila, že lokalita naplňuje hodnoty přírodní památky, jak definuje zákon, tj.„Z hlediska geologie patří lokalita mezi jedinečné odkryvy s možností studia geologického vývoje karbonského období. Jiná lokalita westphálského stáří tohoto typu se v širším okolí nenachází. (..) Lom Libeč poskytuje exkurzní lokalitu (..)“ Druhou je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, kterou krajský úřad k vyhodnocení podnětu poměrně nestandardně neoslovil! Bývá obvyklé, že nechává AOPK ČR lhůtu na průzkumy bioty na celou sezónu (tj. rok). Vedle toho případně nechá KÚ zpracovat plán péče o lokalitu, který musí soutěžit. V rámci něj vzniknou další průzkumy lokality. Dále KÚ projedná návrh plánu péče a záměru vyhlášení chráněného území a podmínek ochrany s vlastníky pozemků a veřejností.

Budou petenti i přes rozhodnutí KÚ KHK o nevyhlášení přirodní památky o tuto nadále usilovat?

V písemnosti KÚ KHK je několik zásadních bodů. Úřad potvrdil naše tvrzení o cennosti lomu v oblasti geologie, tj. „Dle názoru krajského úřadu je lokalita cenná především z geologického hlediska na regionální úrovni.“ Nedostatečně až mylně pak podle našeho názoru vyhodnotil cennost z hlediska živé přírody, tj. chráněných a ohrožených druhů. Kdy stanovisko obsahuje i chyby (špatné vyhodnocení vazby druhů na skalní stěny a pukliny apod.). Proti této části by šlo podat odpor. Jak jsme uvedli výše, tak je chyba a nestandardní, že úřad nepožádal o odborné posouzení AOPK ČR. I tak Krajský úřad potvrdil, že území na přírodní památku má parametry, ale že ji nevyhlásí „v současné době„. Uvidíme tedy, jak se bude realizovat plán na přírodní úpravy lomu navržený ČSOP JARO. Případně se pak k návrhu přírodní památky vrátíme.

Je proces vyhlášení přírodní památky podmíněn tzv. likvidací důlního díla?

Není. Zákon takovou podmínku nestanoví. Na území lomu není v současné době evidováno žádné ložisko (je vyteženo a zrušeno) a nejsou zde evidovány ani žádné zásoby, ani dobývací prostory ani žádná povolení hornické činnosti. Je zcela jasné, že zde těžba nebude pokračovat a není tak faktickým limitem, či střetem. Občas se stává, že vyhlášení chráněných území není v souladu s jinými zákony, vyhláškami apod. Jako příklad můžeme uvést Přírodní památku Na Plachtě 3, kde tato byla vyhlášena a to naprosto správně, i přes to, že platný územní plán stanovuje pozemky k výstavbě. Kdyby se s vyhlášením čekalo na změnu územního plánu, tak by se čekalo od roku 2009 dosud, tj. více jak 16 let. Doufejme proto, že v případě lomu Libeč bude postup rychlejší, i když dosavadní tempo zatím optimismus příliš nevzbuzuje.